Od svého založení v roce 1893 se Lidové noviny staly tribunou moderní české společnosti: sebevědomé, vzdělané a podnikavé.
Výstava připomíná odkaz a étos doby a působení prvorepublikových novinářů mezi něž patřil Viktor Dyk, Jiří Mahen, Karel Čapek, Ferdinand Peroutka, Karel Poláček a mnozí další.
Každý stát, každé společenství má své symbolické značky. Česká republika, historická země Morava a její centrum Brno mohou být hrdé, že k nim patří i deník Lidové noviny. Vznikl zde roku 1893 a záměr zakladatele Adolfa Stránského byl za téměř padesát let jejich rozvoje naplněn vrchovatě – list se stal tribunou moderní české společnosti: sebevědomé, vzdělané a podnikavé. Jeho historie představuje kontinuální růst kvality a vlivu: od málo významného odpoledníku v začátcích za Rakouska-Uherska až k listu zásadního významu v nové samostatné Československé republice. V době formování novodobé občanské společnosti, pro niž byla tištěná periodika základním zdrojem informací a vlivu, stál na pozicích demokracie a humanity. Mezi redaktory a spolupracovníky patřily zásadní osobnosti kultury, vědy, umění a vysokého školství, což spolu s vysokým standardem žurnalistické práce, tedy informační pohotovostí, spolehlivostí zpravodajství, jazykovou a grafickou úrovní, jim zaručuje výsadní postavení v československých dějinách.
Lidové noviny patří k „rodinnému stříbru“ české společnosti, a to díky kvalitně sestavenému redakčnímu týmu. U příležitosti 130. výročí založení periodika představujeme ty z redaktorů a spolupracovníků, kteří patřili k české literární obci a vtiskli tak Lidovým novinám nenapodobitelnou atmosféru. Osobnosti literárního světa byly zde zastoupeny v míře jinde nevídané. S listem spolupracovali od jeho počátků autoři několika generací a literárních směrů, od období fin de siècle až po meziválečný surrealismus. Redaktoři – spisovatelé publikovali zde své prózy a básně, ovšem podíleli se především na běžné redakční práci: psali fejetony a entrefilety, komentáře, recenze, soudničky a úvodníky – a jejich podíl na úrovni listu, ať už tematické či stylistické, byl tak zásadní. Mnoho literárních děl vzniklo původně jako romány-fejetony nebo cykly reportáží právě pro Lidové noviny a jejich knižní podoba byla až druhotná; literatura byla v Lidových novinách přítomna v samostatných rubrikách či přílohách (Večery, Literární pondělí, anketa o knihu roku), vycházela též vlastní knižnice.
Lidové noviny zásadně ovlivňovaly duševní milieu české společnosti po několik desetiletí: v době zásadně důležité a natolik výrazně, že jejich odkaz a étos žijí dodnes.
Našli jsme další akce, které by se vám mohly líbit.
Mrkněte na ně.
tip na 12 akcí
Na výstavě můžete shlédnout unikátní a rozmanité formy křemenných hmot, doprovázené efektními makrofotografiemi.
Opět nás čeká Balet NdB Open Air na Biskupském dvoře.
Festival Brno Brass Fest tradičně zahájí rezidenční orchestr Moravia Brass Band.
Netradiční procházka jarním podvečerem, v níž poodhrneme závoje každodennosti a budeme pozorovat Brno očima jeho básníků.
Výstava Objevené vodní chrámy představuje průřez celou historií brněnských vodojemů od jejich prvopočátků až po současnost.
Zelný trh je jedno z hlavních náměstí města Brna. Je také nejzachovalejším historickým prostorem v interiéru města.
Brno je známé spíše svojí funkcionalistickou architekturou, ale i přes důsledky asanace z 2. poloviny 19. století se zde uchovaly hodnotné starší stavby..
V den státního svátku, který nese název “Den vítězství” na připomínku ukončení druhé světové války, se vrátíme se v čase do období okupace.
Téma šlechty si často spojujeme s bohatstvím, ctí a okázalou reprezentací.
Stará radnice v Brně je legendární místo, nejstarší a nejzajímavější dochovaná občanská stavba v Brně.
Miešaný spevácky zbor Chorus Iglovia na nádvoří Staré radnice.
Dubnový koncert v rámci řady benefičních koncertů na podporu náročné opravy kostela sv. Jakuba v Brně.